Moravskoslezský kraj – Mošnov 401, Ostrava
Letecký hangár postavený v roce 2008 v Mošnově patří k největším ve střední Evropě. Současně zde ve dvou hangárech může probíhat údržba dvou širokotrupých nebo osmi úzkotrupých letadel typu Airbus A320 a Boeing 737 CL/NG. Armádní a dopravní využití hangáru v Mošnově umožňuje originální návrh řešení ocelové konstrukce, který navíc významně snížil spotřebu oceli i stavební náklady a zkrátil dobu výstavby. Mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Ostravě je schopné přijímat a v hangárech opravovat i ty největší dopravní letouny.
Na jaře 2022 se díky parametrům letiště a unikátnímu napojení na železniční a silniční síť začalo jednat o přípravě sousedních pozemků v průmyslové zóně pro výstavbu Logistického centra Armády ČR. Pravidelně se zde konají Dny NATO a Vzdušných sil Armády ČR.
Při návrhu ocelové konstrukce zastřešení hlavní hangárové haly byly ve spodních pasech sedmi obloukových příhradových vazníků s rozpětím 143,5 m a s konstrukční výškou 12 m navrženy dvojice předpjatých táhel Macalloy M 105. Předpjatými táhly jsou tvořena také horizontální ztužidla střechy hangáru a křížová ztužidla ve stěnách hangáru. Vazníky jsou uloženy na 14 příhradových sloupech, obdélníkového příčného řezu 2,5 × 2 m a s osovou vzdáleností 12 m. Celková hmotnost ocelové konstrukce je 1100 tun (95 kg/m²). Díky technologii předpjatých táhel a použitému postupu montáže bylo dosaženo hmotnosti ocelové konstrukce zastřešení 78 kg/m² včetně táhel. Obecně lze říci, že při použití předpjatých táhel je možné ve vhodných případech ušetřit přibližně 25 % hmotnosti konstrukce.
„Vycházeli jsme z našich zkušeností získaných při stavbě O₂ (Sazka) areny. Konstrukční řešení spočívalo v použití technologie předpjatých táhel ve vaznících, stěnách i střešní rovině. Předpjatá ocelová konstrukce včetně střešního pláště z velkorozponových panelů byla smontována na zemi a poté vyzvednuta hydraulikou na lanech do finální pozice na sloupech ve výšce 21 m. Oproti původnímu řešení jsme ušetřili cca 25 % hmotnosti ocelové konstrukce i přesto, že normové zatížení sněhem bylo podstatně zvýšeno. Způsob montáže konstrukce, střešního pláště a technologií ve střeše přinesl významné úspory za montážní mechanismy a umožnil uvedení hangáru do provozu v extrémně krátkém termínu. Projektové práce byly zahájeny v říjnu 2006 a kolaudace proběhla v prosinci 2007.“
Velký hangár sestává ze dvou stavebních částí – samotné hangárové haly o rozměrech 143,5 × 80 m při světlé výšce nadvratového nosníku 21,5 m a přilehlé servisní pětipatrové provozní budovy, která zároveň tvoří zadní stěnu haly. Při montáži střechy byla konstrukce provizorně podepřena každých 12 m v obou směrech. Konstrukce byla smontována v nadvýšeném a zkráceném stavu tak, aby se eliminoval její pozdější průhyb a protažení od stálého zatížení. Následně byla táhla vazníku i ztužidel předepnuta na stanovenou úroveň a konstrukce byla aktivována nadzdvižením konců vazníků a tím i jejím uvolněním z provizorních podpor.
Na aktivovanou konstrukci byl namontován střešní plášť z panelů na rozpětí 12 m s šestimetrovými konzolami a veškeré střešní technologie. Konstrukce pak byla na vrchol sloupů vytažena na lanech čtrnácti zdvihovými jednotkami. Úroveň předpětí byla zvolena tak, aby při následném zatížení sněhem a větrem v průběhu životnosti nedošlo k uvolnění táhel.