Lochkovský tunel, Lochkovský most, Radotínský most a mimoúrovňová křižovatka se Strakonickou ulicí v Lahovicích jsou výraznými dominantami úseku 514. Z jeho celkové délky 6,03 km je pouze 1,9 km komunikace na zemním tělese. Více než dvě třetiny tvoří mosty a tunely. Na celé stavbě se nachází celkem 17 mostů. Mimoúrovňová křižovatka silničního okruhu se Strakonickou a souvislé přemostění údolí Berounky o 37 polích v celkové délce přes 2 km jsou u nás co do velikosti a složitosti rekordními stavbami. Rekordně krátká byla také doba výstavby s ohledem na složitost stavby a náročnost území, kterým prochází.
Úsek 514 společně se stavbou 512, 513 a 515 vytváří jihozápadní část celého pražského okruhu, která propojuje dálnici D5 s dálnicí D1. Jednalo se o stavbu veřejně prospěšnou, vymezenou platným územním plánem z roku 1999. Součástí stavby je Radotínský most – dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, překlenující údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem.
Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují a tvoří jediný most, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, každá z částí má jiné konstrukční řešení a jiného dodavatele. Na most navazuje mimoúrovňová křižovatka dvou čtyřproudých silnic v Lahovicích. Křižovatka v Lahovicích je nejsložitější křižovatkou celého okruhu.
Trasa stavby 514 propojuje všechny hlavní dopravní směry, a při tom se musela vyrovnat s řadou limitů a omezení. Reliéf staveniště o délce 6,03 km má velký výškový rozdíl od 190 do 355 m n. m. Stavba musela minimálně zasahovat do třech chráněných území – národní přírodní památky Lochkovský profil, Přírodní památky Krňák a Přírodní rezervace Slavičí údolí s velice cennými stepními a lesními biotopy. Významnými oblastmi klidu jsou také pobřeží Vltavy a Berounky.
I z hlediska geologického bylo řešení složité, jednalo se o náročnou stavbu ve složitých geotechnických podmínkách. Stavba se rovněž musela vyrovnat s velmi složitou sítí silnic a železnic. Trasa 514 kříží nejen koryta Vltavy a Berounky, ale i železniční trať z Prahy do Plzně. Za estakádou následuje tunel délky cca 1 650 m, který se skládá ze dvou tubusů, pravého (stoupacího) se třemi jízdními pruhy a levého se dvěma jízdními pruhy. Tunel je téměř v celé délce ražený.
Dále trasa překračuje mostním objektem výběžek Slavičího údolí. Ulice Za Ovčínem byla přeložena do nadjezdu nad trasou okruhu. Lochkovské údolí je překlenuto mostem o délce 421 m a výšce cca 65 m. Za mostem je mimoúrovňová křižovatka Lochkov s přístupem do obce. Za křižovatkou se stavba napojuje na stávající část silničního okruhu kolem Prahy (úsek 515).
Lochkovský tunel prochází horninovým prostředím břidlic a křemitých pískovců silurského a ordovického stáří. Má dvě souběžné tunelové roury – stoupající třípruhovou a klesající dvoupruhovou. Jeho větší část v délce 1283 m je ražená, pouze úsek u Lochkova je hloubený. Pro raženou část se používala Nová rakouská tunelovací metoda, která maximálně využívá nosných vlastností horninového masívu. Část tunelů, která není dostatečně hluboko pod terénem, byla betonována v otevřené stavební jámě a po dokončení opět zasypána zeminou. Protože v rámci výstavby je nutné přepravit velké množství stavebního materiálu pro provádění definitivního ostění tunelů, bylo důležité zřídit v blízkosti stavby dočasnou mobilní betonárnu.
Jedná se o dominantní stavbu městského okruhu. Objednatel proto požadoval nadstandartní architektonické ztvárnění. Most byl navržen jako sdružený rám o pěti polích se šikmými podpěrami u hlavního pole. Rozpětí polí je 70,0 + 79,85 + 99,3 + 93,85 + 80,5 m, vzdálenost pat šikmých stojek činí ~157 m. Tato dispozice zajištuje přístupnost při zakládání mostu a tím minimalizaci zásahu do národní přírodní památky Lochkovský profil a Slavičí údolí. Nosná konstrukce, společná pro oba jízdní pásy dálnice, je navržena jako spřažená ocelobetonová jednokomorová konstrukce s konstantní výškou hlavního nosníku. Železobetonová mostovka šířky ~34 m je podporována šikmými ocelovými vzpěrami. Mostní konstrukce je ve směrovém oblouku R = 747,5 m. Po DSP se nosná konstrukce mostu změnila z ocelové na spraženou.
Most převádí hlavní trasu okruhu přes Strakonickou ulici, údolí Berounky, železniční trať a Radotín, kde končí ve svahu před portálem tunelu. Má 37 polí a je nejdelším mostem v ČR. Nosnou konstrukci komorového průřezu tvoří řada spojitých nosníků, samostatných pro každý dopravní směr. Výstavba nosné konstrukce probíhala kombinovaným způsobem dle rozpětí a výšky nad terénem – na pevné skruži, na posuvné skruži a letmou betonáží.
Mimoúrovňová křižovatka Strakonická zajišťuje křížení Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) stavby 514 se stávající silnicí I/4 s umožněním všech směrů odbočení. Současně je do této křižovatky napojena přes okružní křižovatku Zbraslav a provedeno propojení Zbraslavi a Lahovic. Součástí byla i rekonstrukce Strakonické ulice v délce 1 768 m. Jedná se o mimořádně důležité křížení v rámci stavby SOKP. V realizační dokumentaci stavby byl tvar křižovatky pozměněn.
Zprovoznění stavby 514 i navazujících staveb 513 a 512 bylo významným přínosem pro zvýšení plynulosti tranzitní dopravy, odlehčení městské dopravní sítě a zvýšení využití silničního okruhu. Zprovozněním jmenovaných staveb došlo k zásadnímu řešení dopravního vztahu mezi D1 a D5 a významnému odlehčení ulice K Barrandovu a Jižní spojky od nákladní dopravy. Zprovoznění tak umožnilo kvalitnější využití Jižní spojky pro realizaci vnitroměstských vztahů s osobní automobilovou dopravou a také odlehčení řady dalších komunikací v Praze. Dalším logickým postupným krokem řešení dopravní situace v pražském regionu je urychlené dobudování navazující stavby 511 SOKP (D1 – Běchovice), čímž dojde k propojení východní a západní části silničního okruhu. Stavba 511 získala v červnu 2022 pravomocné územní rozhodnutí. Zprovozněním stavby 511 získá Praha ucelený polookruh, avšak do zprovoznění staveb 518, 519 a 520 stále nebude mít plně funkční celý silniční okruh.