30 staveb • 30 let ČKAIT • 30 let ČR

O stavbě

Největší rekultivační jezero v České republice s plochou 493,5 ha vzniklo v bývalé lomové lokalitě území postiženého povrchovou těžbou uhlí Medard-Libík, která se nachází severozápadně od Sokolova. Realizováno bylo opevnění břehové linie i ochrana horninového prostředí dna a v letech 2008 až 2016 došlo k pozvolnému zatopení důlními vodami a následně vodou z Ohře. Jezero napomáhá akumulaci vody v krajině, oživení cestovního ruchu a zatraktivnění celé lokality. V největším umělém rekultivačním jezeru je pouze jeden jímací objekt a přitom průzračně čistá voda.

Práce směřovaly k rekultivaci a sanaci zbytkové jámy hydrickou cestou s cílem vytvořit plně funkční krajinu. Po napuštění jezera a stabilizaci výsledné kvality vody by mělo jezero mít mnohostranné využití, a to ekologické, krajinně-estetické a sportovně-rekreační. V současné době byla dokončena urbanistická studie funkčního využití lokality.

Vodohospodářský projekt řešil nejprve jímání vody, dále ochranu horninového prostředí dna a jeho částečné utěsnění a ochranu břehů jezera, především opevnění břehové linie a terénní úpravy a přisypání svahů (západní svahy, jižní svahy, severní svahy, východní svahy), a zabýval se také monitoringem podzemních vod. Koncepce vodohospodářského řešení byla založena na vybudování napouštěcího objektu, umístěného poblíž obce Citice v nejužším místě mezi řekou Ohří a budoucím jezerem u tzv. Antonínských mostů.

Součástí objektu bylo i napouštěcí dvoukilometrové koryto (příkop) z Ohře. Úkolem koryta bylo přivádět vodu do jezera a nenarušit při napouštění jeho již upravené a stabilizované svahy. Nedílnou součástí bylo i řešení odvodňovacích příkopů, soustavy mělkých nádrží, doplňkových malých vodních rekreačních ploch a zálivů. Vystavěny byly dvě hráze, molo a východní ostrov. Součástí projektu bylo rovněž vybudování sítě cest a obvodové obslužné komunikace délky 12 414 m a šířky 4 m. Při projektování se vycházelo z podkladů charakterizujících stávající a výhledový tvar dna a břehů jezera, geomechanické vlastnosti hornin a meteorologické poměry lokality, především pak rozdělení směru a rychlosti větru.

Napouštění vody do umělého jezera probíhalo od roku 2008. K 30. 6. 2008 bylo zastaveno čerpání vod ze zbytkové jámy Medard-Libík, které prosakovaly ze svahů. Následně došlo k likvidaci čerpací stanice Medard a započalo napouštění jámy podzemní a srážkovou vodou z přilehlého povodí o množství 6,5 mil. m³/rok. Posléze bylo v roce 2010 zahájeno napouštění jezera jímacím zařízením z řeky Ohře, které ovšem neprobíhalo souvisle, neboť se muselo dbát na zachování kvality a průtoku vody v řece. Napouštění skončilo dne 23. 3. 2017, kdy hladina vody dosáhla kóty 400,00 m n. m.

Těžba hnědého uhlí

V lokalitě se původně nacházelo pět obcí – Čistá u Svatavy, Dvory, Kolonie Hahnemannova, Kytlice a Lísková. Otevřená výsypka Libík byla založena již v roce 1872. Počátky povrchové těžby hnědého uhlí v lomu Medard sahají do roku 1919 – těžba byla zahájena z hlavního uhelného souvrství sloje Anežka a Antonín. Obě jámy byly koncem 80 a 90 let 20 století sloučeny. Největší produkce hnědého uhlí byla 7,88 tun roku 1983 v lomu Medard a 3,57 tun roku 1982 v lomu Libík. Těžba hnědého uhlí v lomu Medard-Libík byla ukončena v roce 2000 a za celou dobu aktivní činnosti lomu bylo vytěženo okolo 200 mil. tun hnědého uhlí a odtěženo 300 mil. m³ skrývkového materiálu. Sanační práce poblíž obce Svatava začaly v roce 2012. V jejich průběhu byly na ploše 11 ha postupně uvolňovány a odtěžovány části již odepsaných uhelných zásob. Vytěžené skrývkové zeminy jsou využity pro sanaci území, uhlí se zpracovalo ve Vřesové a v elektrárně Tisová. V lokalitě o rozloze přes 32 hektarů se tak v letech 2012–2021 vytěžilo celkem 2,9 milionů tun uhlí.

Terénní úpravy svahů a opevnění břehů

Úpravy terénu a břehů musely být dokončeny před nastoupáním hladiny na kótu 400 m n. m. – tedy pod patku kamenného opevnění – jinak by hladina znemožnila pokládku. Práce spojené s opevněním svahů hydroosevem bylo navíc možné provádět pouze ve vegetačním období (duben–říjen). Při terénních úpravách byl objem zemních prací 2 mil. m³. Dále probíhala úprava dna jezera pro rekreační využití u obce Svatava, kdy došlo k sypání zemin o objemu 2,75 mil. m³ báňským způsobem. Geotextilie byla ukotvena skobami tvaru U o délce 400 mm. Pohozeno bylo 71 6007 m³ kameniva na 16,3 ha (průměrná výška cca 44 cm) a 7494 m³ kačírku na 5 ha (cca 15 cm).

Napouštění jezera

S napouštěním vody do umělého jezera se začalo v roce 2008. K 30. 6. 2008 bylo zastaveno čerpání vod ze zbytkové jámy Medard-Libík, které prosakovaly ze svahů. Následně došlo k likvidaci čerpací stanice Medard a započalo napouštění jámy podzemní a srážkovou vodou z přilehlého povodí o množství 6,5 mil. m³/rok. Posléze bylo v roce 2010 zahájeno napouštění jezera jímacím zařízením z řeky Ohře, ovšem nepobíhalo souvisle, jelikož se muselo dbát na zachování kvality a průtoku vody v řece. Součástí napouštěcího objektu poblíž obce Citice, v nejužším místě mezi řekou Ohří a budoucím jezerem, bylo i napouštěcí dvoukilometrové koryto, vyhloubené v bermě levého břehu řeky Ohře včetně vlastního vtokového objektu s povolenou maximální průtočností 4 m³/s. Koryto mělo přivádět vodu do jezera. Voda je vedena potrubím skrze silnice a železniční tratě, ale dále přechází v otevřené opevněné koryto, které odvádí říční vodu na dno výsypky. Koryto je opevněno gabiony a těsnicí fólií. Na konci napouštěcího koryta byla postavena uklidňovací nádrž. Plánované výšky hladiny se dosáhlo v roce 2016. Při jímání vod z řeky bylo důležité dodržení minimálního zůstatkového průtoku 6 m³/s. Ten nevyhovoval např. průtočným podmínkám při jímání vody z řeky Bíliny (1,8 m³/s) při napouštění jezera Most.

Vegetace

Jezero Medard má vhodně vyřešenou hydrografickou síť, která se skládá z mnoha říček a potoků a dobře plní svou funkci odvádění povrchových vod do recipientu. Kromě vodohospodářského řešení jezera došlo k biologické ochraně břehů, které byly osazeny rákosem, vrbami, olšemi nebo jejich kombinacemi. Ve špatně přístupných místech se volí lehké ochranné konstrukce (ploty, srubové stěny apod.). Okolí jezera bylo zalesněno odpovídajícími dřevinami, které jsou typické pro danou lokalitu – borový porost na svazích výsypky. Okolí břehové linie je ponecháno přirozené sukcesi, na které vzrůstají náletové traviny, keře a stromy. Pobřeží má vhodné litorální pásmo pro rozvoj pobřežních a vodních organismů. Na severním pobřeží byl vytvořen biotop pro rozmnožování ropuchy.

Urbanistická studie funkčního využití lokality

V červnu 2021 vyhlásila Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., architektonickou soutěž, jejímž předmětem byla přeměna jezera Medard s cílem přinést nový život pro Sokolovsko a vyslat signál pro celou oblast, která se musí přetransformovat z opomíjeného uhelného regionu na vyhledávanou lokalitu. Studie vítězného Ateliéru 8000 navrhuje ucelenou koncepci funkčního řešení využití 2 000 hektarů území v okolí jezera, s důrazem na udržitelný rozvoj, ekologii a zaměstnanost. Jedním ze symbolů lokality se má stát dům Ostrov, který bude založen v hloubce 16 m. Měl by sloužit k bydlení a zároveň jako vědecké pracoviště zabývající se přeměnou hnědouhelných pánví.