Background
Waiting...

Jezero Medard-Libík 2016 Dokončení vltavské vodní cesty v úseku Orlík – České Budějovice

ZEVO Chotíkov

Plzeňský kraj – Chotíkov 492

Zařízení na energetické využívání odpadu ZEVO Chotíkov (dnes ZEVO Plzeň) patří mezi nejmodernější zařízení pro energetické využití odpadu v České republice. Jedná se o moderní a ekologický zdroj společnosti Plzeňská teplárenská, a.s., který využívá široké spektrum odpadů. Tepelná energie, která vzniká při procesu spalování, se následně využívá k dodávce tepla po celém území města Plzně a také k výrobě elektrické energie. Výstupy jsou elektrická energie a teplo ve formě horké vody o parametrech 135 °C / 70 °C. ZEVO může využít až 105 000 tun odpadu ročně, což je téměř polovina komunálního opadu Plzeňského kraje.

Nepravidelný monoblok spalovny o půdoryse 140 × 40 m a výšce 47 m vznikl na místě rekultivované skládky. Stavba, při níž byla použita spřažená ocelová konstrukce kotle a kotelny, má obestavěný prostor 200 000 m³ (z toho 8000 m³ betonu). Kotel vyplňuje osm pater budovy spalovny.

Při zakládání bylo nutné zhotovit pilotovou opěrnou zeď v prostoru vedle přilehlé komunikace vedoucí do pískovny, dále byly zahájeny práce na opěrné stěně, která svou plochou vymezovala prostor staveniště a budoucího areálu ZEVO z jeho jižní části. Po dokončení výměny podloží v prostoru staveniště byly zahájeny vrtné práce na pilotovém založení hlavního stavebního objektu ZEVO. Vrtné práce byly zahájeny v prostoru budoucího umístění kotelny a samotného kotle. Následně byly prováděny piloty objektu škvárového hospodářství, administrativní budovy a turbínové haly, včetně pilot pro založení turbostolice. Dále byly zahájeny práce na železobetonovém základu pro komín ZEVO, jehož výška dosahuje 80 m.

Na ZEVO se objevuje několik typů fasád, od pohledového betonu, zateplovacího kontaktního systému s omítkou, finální jemnozrnné strukturální omítky, fasádního sendvičového metalického panelu až po ocelové lamely. Na fasádě jsou dále viditelné ocelové konstrukce, sloupy a oplechování podhledových ploch u střešního pláště. Navrženo bylo provedení oken, vrat a dveří a výrazné ztvárnění přesahů střechy, zaoblené tvary stavby jak ve stěnách, tak i ve střeše.

Spalována je směs odpadů, jako je směsný komunální odpad, živnostenský odpad charakteru komunálního odpadu, pouliční smetky, rozdrcený velkorozměrový odpad a případně další odpady schválené veřejnoprávními orgány k energetickému zhodnocení v ZEVO. Energie obsažená v SKO je využita pro výrobu horké vody dodávané do horkovodní sítě CZT Plzeňské teplárenské, a.s. (přípojkou DN250) a pro výrobu elektrické energie dodávané do distribuční sítě ČEZ Distribuce, a. s. Dalším účelem stavby je redukce objemu odpadů ukládaných na skládky.

Zpracování směsného komunálního odpadu

Směsný komunální odpad (SKO) je do spalovny dovážen ve sběrných a velkoobjemových vozech a je skladován v uzavřeném, odsávaném bunkru. Velkorozměrový odpad je v ZEVO nejprve rozrušen na potřebnou velikost. Jeho termické zpracování probíhá na roštovém ohništi a uvolněná tepelná energie je využívána v přiřazeném parním kotli pro výrobu páry (41 bar abs, 400 °C). Pára je využívána v kondenzační turbíně s regulovaným odběrem. Energie uvolněná expanzí páry v turbíně je přeměněna v generátoru na energii elektrickou, která je vyvedena přes transformátor do distribuční sítě 22 kV Pára z regulovaného odběru je použita ve výměníkové stanici pro výrobu horké vody o parametrech 135 °C/ 70 °C. Výstupní pára z kondenzačního dílu turbíny je chlazena pomocí vzduchového kondenzátoru.

Vstupním místem směsného komunálního odpadu (SKO) do ZEVO je nákladová vrátnice s mostovou váhou a detektorem radioaktivity přiváženého odpadu. SKO je dále dopravován k pěti motoricky ovládaným vratům ústícím do bunkru. Vrata jsou ovládána z kabiny jeřábníka, centrálního velínu, a mají zabezpečené místní ovládání. Informace o poloze bunkrových vrat je zanesena do centrálního řídicího systému. Bunkr o objemu 4 300 m³ je dimenzován na cca 150 hod. jmenovitého výkonu spalovací jednotky, 12,4 tun odpadu za hodinu. Vana bunkru je vodonepropustná a vodotěsná s vnitřním povrchem s vysokou odolností proti mechanickému poškození. Během provozu kotle je odsáván vzduch z prostoru bunkru primárním ventilátorem kotle a tím je v bunkru udržován mírný podtlak, který zabraňuje šíření zápachu do okolí. Odsávané množství vzduchu je cca. 40 000 Nm³/hod. Nad bunkrem pojíždí dva mostové jeřáby, každý s drapákem o objemu 4,0 m³ a s pomocným zdvihem. Jejich úkolem je jednak zavážení SKO do násypky kotle a drtiče, a jednak homogenizace SKO v bunkru v návaznosti na jeho kvalitu. Jeřáby jsou vybaveny automatikou najetí nad zvolenou násypku a automatikou najetí do zvoleného sektoru bunkru.

Spaliny se čistí kombinovanou metodou s použitím tkaninových filtrů, dvoustupňové pračky spalin a katalytického reaktoru na rozklad oxidů dusíku tak, aby byly dodrženy přísné emisní limity. Celý proces je bezodpadový z hlediska odpadních vod, které jsou likvidovány v rozprašovací sušárně. Vyčištěné spaliny jsou odváděny do ovzduší osmdesátimetrovým komínem. Zachycené pevné odpadní produkty z čištění spalin (škvára, popílek a reakční produkt z čištění spalin, kalový – převážně sádrovcový koláč) jsou skladovány v samostatných zásobnících nebo kontejnerech a následně jsou odváženy na určenou skládku, nebo k dalšímu využití (škvára). Vytříděné železo je také skladováno v kontejneru a následně odváženo ke zpracování.

„Stavba je na špičkové technologické úrovni. Jsme rádi, že nemusíme investovat do nových zařízení, a to i přes tvrdší ekologické limity. Jedním z důvodů je i výrazné podkročení emisních limitů, ke kterým jsme se zavázali už při přípravě projektu v EIA. Jako příklad uvedu limity u NOx, které byly 200 mg/m³ a TZL 10 mg/m³, které jsme v rámci EIA podkročili na 70 mg/m³, resp. 2,3 mg/m³.“ Tomáš Drápela, předseda představenstva, Plzeňská teplárenská

Historie

  • 2005 – Investor začal uvažovat o možnosti energetického využití směsného komunálního odpadu; společnost CHEMOPRAG, s. r. o., byla oslovena ke zpracování studie výběru lokality pro budoucí ZEVO, jejímž závěrem bylo doporučení preferovat situování zařízení do lokality Plzeň – skládka Chotíkov.
  • 2009 – Na základě studie pražské firmy CHEMOPRAG, s. r. o., se Plzeňská teplárenská, a. s., přiklání ke klasické technologii roštové spalovny s využitím nejmodernějších prvků.
  • 2009 – Občané města Chotíkov podmiňují souhlas s výstavbou spalovny výsledkem referenda ve své obci, v září občané výstavbu ZEVO schválili. Celá výstavba byla provázena negativními stanovisky zejména nevládních a ekologických sdružení, jejichž právní zástupci neustále rozporovali územní rozhodnutí a stavební povolení, ve výsledku bylo konečné pravomocné stavební povolení vydáno až po uvedení závodu do zkušebního provozu.
  • 2009 – Zahájení procesu projektové přípravy stavebního záměru společností AS CHEMOPRAG, a. s., nástupnickou organizací původní společnosti Chemoprag s. r. o., jako konzultant a hlavní projektant.
  • 2012 – Vyhodnocení výběrového řízení na dodavatele spalovny.
  • 2013 – Město Plzeň dává konečný souhlas s investicí celkem 2,5 mld. Kč; Plzeňská teplárenská, a. s., obdržela rozhodnutí o stavebním povolení pro Závod na energetické využití komunálního odpadu Chotíkov (ZEVO Chotíkov), vydaném stavebním úřadem v Nýřanech.
  • 2016 – Uvedení ZEVO Chotíkov do zkušebního provozu.
  • 2019 – Kolaudace – přechod na běžný provoz.

Základní technické parametry

  • Kapacita zařízení: 95–105 000 tun komunálního odpadu/rok, 12,4 t/h (v kraji vzniká zhruba 250 000 tun komunálního odpadu ročně)

Elektrická energie

  • Instalovaný výkon generátoru: 10,5 MWe (s předpokládanou roční dodávkou cca 36 000 MWh)
  • Vlastní spotřeba: 18 157 MWh/rok
  • Dodávka do sítě: 36 041 MWh/rok

Teplo

  • Maximální tepelný výkon: 22 MWt
  • Roční dodávka tepla: cca 108 MWh/rok
  • Maximální tepelný výkon: 31,65 MWt (s předpokládanou roční dodávkou tepla cca 400 000 GJ)
  • Celková výroba tepla: 396 769 GJ/rok
  • Výhřevnost SKO: 7–14 GJ/t (průměrná výhřevnost SKO: 10 GJ/t)

Základní parametry kotle

Nominální parní výkon kotle (bez odběru páry pro čistění spalin 1,5t/h)
43,880 t/h
Nominální parní výkon kotle (s odběrem páry pro čistění spalin 1,5t/h)
42,380 t/h
Jmenovitý tlak přehřáté páry
51 bar (a)
Jmenovitá teplota přehřáté páry
425 °C
Účinnost kotle (základně znečištěný)
83,9 %

Realizace

Studie stavby
CHEMOPRAG, s. r. o., později AS CHEMOPRAG, a.s.
Hlavní projektant (EIA, DUR, IPPC, DSP, DSPS)
AS CHEMOPRAG, a.s., Ing. Michal Haškovec, projektový manažer; Ing. Pavel Průcha (0202014, IP00), hlavní inženýr projektu
Hlavní projektant (DPS)
ČKD Praha DIZ, a.s., též hlavní dodavatel (strojně-technologická část)
Projektant (DPS)
Centroprojekt group, a. s. (stavební část, autorský dozor); spolupráce EUCS Ingenieurbüro GmbH, JGI Construct, s. r. o. (dokončení projektové dokumentace DPS – stavební část, autorský dozor); technický dozor stavebníka: AS CHEMOPRAG, a.s. (stavba); EUCS Ingenieurbüro GmbH (technologie)
Spolupráce (architektonické řešení obálky budovy)
Bankovní stavby, a. s., akad. arch. Petr Nesládek
Investor
Plzeňská teplárenská, a. s.

Technický dozor stavebníka:

Hlavní dodavatel
ČKD Praha DIZ, a. s. (rovněž dodávka projektu DPS), Ing. Karel Kroupa (0008229, IT00), hlavní inženýr projektu; Ing. Michal Jirman, zástupce hlavního inženýra projektu
Zemní a bourací práce
APB – Plzeň, a. s.
Stavbyvedoucí
Ing. Jaroslav Havran (0701418, IP00)
Realizace
2009–2014 projekt, 12. 8. 2016 – zkušební provoz, 21. 3. 2019 – kolaudace a uvedení do trvalého provozu
Náklady
vysoutěžená cena 2,1 mld. Kč

Ocenění

  • Nominace na titul v soutěži Stavba roku 2020

„Ukazuje se, že původně navržená koncepce roštové spalovny s využitím nejmodernějších prvků nejen splňuje nejpřísnější limity dané českou a evropskou legislativou, ale nyní umožňuje i navýšení výkonu v souladu s českými předpisy a v souladu s platnou dokumentací EIA bez dalších investic.“ Ing. Miloš Němec, hlavní projektant a výkonný ředitel AS CHEMOPRAG

Foto: Metrostav a.s.; Tomáš Malý