Středočeský kraj – Jíloviště 282
Inspirativní koncept zelené průmyslové haly Železný v Jílovišti u Prahy ukazuje možnosti, jak výrobní prostředí může reagovat na změnu klimatu i nedostatek energií a přitom minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí a vodní režim krajiny. Ve výrobní hale je spotřeba pitné vody oproti standardnímu řešení nižší o 50 %. Dešťová voda se zadržuje na místě, nezatěžuje kanalizaci a zlepšuje mikroklima.
Hala firmy Železný na výrobu kajaků postavená na bývalém poli nedaleko Prahy v průmyslovém areálu Jíloviště vypadá úplně jinak než většina běžných průmyslových hal. Majitelé rodinné firmy nechtěli postavit jednu z mnoha nevzhledných hal, které jsou v létě rozpálené, zatímco v zimě je v nich chladno, a které bez náhrady zabírají ornou půdu a neumí zadržet dešťovou vodu. Přáli si minimalizovat negativní vliv na životní prostředí i vodní režim krajiny a zamezit přehřívání haly i jejího bezprostředního okolí.
„V roce 2014 jsme začali stavět novou výrobní halu na Jílovišti, v dubnu následujícího roku byla hala postavená, a tak jsme celou výrobu přestěhovali. Nyní máme konečně vývoj i výrobu na jednom místě. Příjemné pracovní prostředí uvnitř haly i v jejím okolí nám usnadňuje hledání a udržení kvalitních zaměstnanců. Kromě toho halu nemusíme tolik vytápět a chladit, což je v době současné energetické krize podstatné. Přitom v porovnání s budováním konvenční výrobny byla cena výrobní haly vyšší jen zhruba o 10 %. Finance jsme měli z vlastních zdrojů a z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Předpokládaná životnost opatření je 50 let.“
Zelená střecha má plochu cca 500 m², její substrát byl osázen suchomilnými rostlinami nenáročnými na údržbu. Významně přispívá ke zpomalování odtoku dešťové vody, zadržování vody v krajině, vyšší tepelné stabilitě budovy a brání vzniku tepelného ostrova. Teplota v blízkosti běžných hliníkových fasádních a střešních panelů se může pohybovat i kolem 50 stupňů Celsia, vzduch těsně nad asfaltovým povrchem pak může mít 60 stupňů Celsia. U vegetační střechy jsou maximální teploty do 35 stupňů Celsia.
„Extenzivní střechy nemusí mít tak silné vegetační souvrství jako intenzivní zelené střechy, nemají proto takové nároky na zesílení nosné konstrukce a nezvyšují finanční náklady na realizaci stavby.“
Požární vodní nádrž na ploše 250 m² zachytává přebytečnou dešťovou vodu ze střechy, odpařuje ji anebo pomalu zasakuje. Je umístěna u vchodu do areálu firmy a slouží mimo jiné i k testování kajaků. Opodál je kořenová čistírna odpadních vod. Je osázená mokřadními rostlinami, které vodu pomáhají čistit. Šedá odpadní voda vznikající v objektu vtéká do soustavy podzemních nádrží a následně putuje do kořenové čistírny odpadních vod. Přečištěná voda je v budově využívána ke splachování toalet. Úspora pitné vody díky tomuto opatření dosahuje 50 % oproti standardnímu řešení.
„Kořenová čistička odpadních vod je schopna bez náročné údržby s minimálními náklady dlouhodobě spolehlivě čistit vodu i v nárazovém provozu. S velkou rezervou plní limity dané předpisy. Kořenové čistírny mají pětkrát až desetkrát nižší provozní náklady oproti mechanicko-biologickým čističkám. Vyčištěná voda se používá zpět v objektu na splachování WC. A případné přebytky se používají k zavlažování zelené střechy. Dešťová voda ze střechy se jímá v přírodním jezírku, které slouží zároveň jako požární nádrž.“
Provozní náklady spojené s kořenovou čistírnou a zelenou střechou nejsou velké. Týkají se pravidelného kosení vzrostlých rostlin v kořenové čistírně odpadních vod a dosazování netřesků na střeše. Čištění vodní nádrže u vchodu do areálu a nádrží kořenové čistírny se zatím dělalo jednou za pět let. Vlivem silného větru při bouřkách se v prvním roce párkrát stalo, že substrát z jednoho rohu střechy odlétl. V tomto místě firma Železný nahradila část střechy dlaždicemi a blízké okolí doplnila kokosovou rohoží, která drží substrát a netřesky na místě.
„Od prvotní ideje po konečný model konstrukce byl aktivně zapojen Antonín Železný, který měl jasnou představu o své stavbě. Každý stavební detail navazující na nosnou konstrukci s ním byl konzultován a často měněn. Jeho účast měla hlavní vliv na výsledný tvar objektu a zásadním způsobem ovlivnila i statický návrh konstrukce.“