Ing. Petr Boháč
„V oblasti požární bezpečnosti staveb má drtivá většina problémů několik způsobů řešení.“
„V oblasti požární bezpečnosti staveb má drtivá většina problémů několik způsobů řešení.“
Mohl byste přiblížit pozadí Vámi vybraného motta? Jsou z něj patrné letité zkušenosti na patnácti tisícovkách projektů a staveb…
Pravdou je, že zejména pracovně toho mám za sebou hodně. Přiznám se, že výběr motta pro mne nebyl jednoduchý. Původně jsem chtěl uvést pracovně-soukromé motto „nejen prací živ je člověk“. To proto, aby člověk pro práci nezapomněl žít. Já jsem totiž, a zcela nesprávně, v 90. letech pracoval zhruba 7 let v průměru cca 16 až 17 hodin denně včetně sobot, nedělí, svátků, bez dovolených… A to není dobře. To by si měl každý uvědomit.
Finální zvolené motto charakterizuje naši kancelář. Některá řešení jsou levná, ale to neznamená nejvýhodnější. Někdy to může být řešení rychlé, jindy zase lehké, ale vždy jde o koordinaci celého projektu. Je nutné navrhnout komplexní řešení tak, aby řešení požární bezpečnosti zapadlo do řešení stavby jako celku. V řadě případů je třeba původně zvolenou koncepci mírně upravit s ohledem na přístup nebo návrhy ostatních profesí v týmu.
Vzhledem k ohromnému množství staveb, u nichž požárně bezpečnostní opatření projektujete nebo prověřujete, určitě můžete identifikovat nejčastější problémy.
Každá oblast má svá specifika. Rodinné domy se zdají být jednoduché, řada z nich si je podobná, a i požárně bezpečnostní řešení může být podobné. Avšak nejsou stejné. Problémy mohou nastat u dimenzování odstupových vzdáleností, zejména v případě dřevostaveb či montovaných rodinných domků z typových či atypických sendvičů, při posuzování různých obkladů a podobně. V neposlední řadě lze zmínit i současný trend – umístění fotovoltaických panelů.
U bytových domů může být problémem správné navržení únikových cest. V řadě případů, a to zejména u vyšších staveb, je běžný požadavek na návrh více únikových cest. Pokud se požaduje, aby druhou chráněnou únikovou cestu nahradil evakuační výtah, pak je nutné dodržet základní principy požární bezpečnosti. To je základ. U škol, respektive školských zařízení, bych mohl jako základní problém rovněž uvést oblast únikových cest a shromažďování osob. Může jít o společné šatny, případně multifunkční sportovní haly, které se mohou velice brzy stát shromažďovacím prostorem. To přináší pro řadu škol nestandardní požadavky, jako jsou elektrické požární signalizace (EPS), případně zařízení pro odvod kouře a tepla, počty a šířky únikových cest. V neposlední řadě je nutné uvést i konkrétní únikové cesty a návrhy dveří na nich. Pro provozovatele škol je prioritní bezpečnost dětí, proto může být jejich požadavkem „uzamknout“ všechny východy ze školy, aby v běžném provozu nikdo nemohl svévolně školu opustit – anebo do ní naopak vniknout. Jak to ale bude v případě požáru? To je jeden z aspektů řešení, která navrhujeme.
Jste spoluautor řady norem v oblasti požární bezpečnosti staveb. Mohl byste vysvětlit, z čeho při návrzích vycházíte? Je to osobní praxe, evropské standardy nebo konzultace se členy Hasičského záchranného sboru (HZS)?
Mám za sebou desetitisíce staveb, v nichž jsem se setkal se statisíci problémů, které jsem musel vyřešit. Při tom si musí člověk dělat interní analýzy řešení problémů, detailní výpočty, detailní modely… Právě z toho vyplývají ony zkušenosti, které se – doufám – odráží i při tvorbě norem. Konzultace jsou důležité, ale nejen se členy HZS, nýbrž i s dalšími odborníky v oblasti požární bezpečnosti staveb, jako jsou projektanti, zkušebnictví, případně výroba a tak dále. Takže jde o kombinaci výše uvedeného a řady dalších podnětů. Na tvorbě norem se v poslední době podílí víc a víc osob z řad odborné veřejnosti.
Pro projektování staveb je Vaše specializace klíčová. A také v ní dochází ke značným změnám. Čím jsou dané? Narážíme tím například na rozvoj elektromobility a podmínky k parkování elektroaut v podzemních garážích…
Jen nad touto otázkou bychom se mohli bavit několik dní. Kdysi někdo řekl: „Svět se mění a my s ním.“ Ano, je to vývoj. Na nové trendy ve výstavbě musí reagovat i normy požární bezpečnosti staveb. Kdysi se u nás začala stavět obchodní centra, větší a větší komplexy. Bylo nutné do norem zapracovat možnosti řešení podobných staveb. Stejně tak stavíme stále vyšší budovy. Normy ale nikdy nebudou pokrývat 100 % staveb. Vždy budou existovat stavby a technologie, které při navrhování požární bezpečnosti staveb musí mít odlišný přístup. Na to je pamatováno v zákoně o požární ochraně § 99.
A ano, elektromobilita je samostatným problémem. Ano, jedná se o skokově zvýšené riziko. Je třeba upravit požadavky na navrhování garáží a lze obecně očekávat zpřísnění požadavků, které by měly být vůči zvýšeným rizikům adekvátní. Je třeba si uvědomit, že čím vyšší podíl elektroaut bude, tím musí zákonitě přijít větší procento nehod, požárů a mimořádných událostí.
Náš rozhovor vzniká v době, kdy Evropa velmi intenzivně řeší energetickou krizi. Velké množství majitelů bytových i komerčních prostor uvažuje o alternativních energetických zdrojích, nebo již na ně přechází… Co to znamená pro požární bezpečnost staveb? Bude třeba se připravit na nové schvalovací procesy nebo revize a kontroly?
Já k tomu přistupuji z pohledu projektování požární bezpečnosti staveb. V současné době je připravována nová norma ČSN 73 0847, která původně měla mít název typu „alternativní zdroje“ a měla mít několik částí. S ohledem na rozsah problematiky případně bude postupně rozšiřována. Avšak v první etapě by měla vyjít část na téma fotovoltaika, která je nyní všudypřítomná.
Mohl byste se ohlédnout za uplynulými 30 lety ve stavebnictví? Případně naznačit, jak vidíte další vývoj českého stavebnictví, zejména Vašeho odvětví.
Sleduji vývoj a částečně ho také ovlivňuji. Sleduji plánování budoucnosti, znám různé verze, vize… Ale další vývoj nedokážu predikovat. Předpokládám – a doporučuji – komplexní a zásadní revizi současného systému souboru norem požární bezpečnosti staveb. A to od základu.
Čím byste motivoval ke studiu Vašeho oboru mladou generaci?
Je to obtížné. Když mne přivedl k požární bezpečnosti v roce 1986 můj otec, věděl jsem, že je to něco, co mě baví, naplňuje, co bych chtěl v životě jednou dělat. Je důležité, aby lidi dělali to, co je baví. Když se to povede, je to na výsledcích vidět. Kdosi kdysi řekl: „Dělejte práci, která vás baví, a už nikdy nebudete muset chodit do práce!“ To je i můj případ.
Již na střední škole získával vztah k výpočetní technice a k oboru Požární bezpečnost staveb. Ve třetím ročníku (1987) v rámci Středoškolské odborné činnosti vypracoval ve spolupráci se svým otcem program na výpočty požární bezpečnosti podle ČSN 73 0804 (požární riziko, ekonomické riziko, evakuace, odstupové vzdálenosti, požární voda, hasicí přístroje apod.).
V roce 1999 byl přizván do subkomise SC1 při technické normalizační komisi TNK 27 – Požární bezpečnost staveb a do dnešního dne je jejím aktivním členem, v současné době jejím předsedou. Od roku 2006 je i členem technické normalizační komise TNK 27.
Mezi lety 1996 a 2005 podnikal jako fyzická osoba v oblasti projektování požární bezpečnosti staveb. V roce 2005 založil firmu Požární bezpečnost staveb s.r.o., v níž se zaměřuje na stejný obor. U staveb se věnuje nejen projektování, ale i kontrolám provedení stavby a funkčním zkouškám, koordinačním funkčním zkouškám technických zařízení a požárně bezpečnostních zařízení a přípravě závěrečných kontrolních prohlídek z pohledu požární bezpečnosti stavby. Od roku 1996 vypracoval přes 15 000 projektů požární bezpečnosti staveb. Podílel se jako autor na tvorbě norem a na změnách norem požární bezpečnosti staveb jako například ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0810, ČSN 73 0831, ČSN 73 0833, ČSN 73 0842, ČSN 73 0875.
Je předsedou zkušební komise ČKAIT pro oblast požární bezpečnosti staveb.