Ing. Jaromír Vrba, CSc.
„Jednej vždy férově.“
„Jednej vždy férově.“
Mohl byste vysvětlit Vaše motto ?
Je vyvoláno mou rodinnou výchovou, mými zkušenostmi hlavního i kontrolního statika Stavoprojektu i dvacetiletou činností soudního znalce v oblasti statiky stavebních konstrukcí a poruch staveb. To mi potvrdilo, že jednat férově a poctivě obhajovat výsledky své činnosti je správnou cestou v běžném životě i v profesní činnosti.
Se Stavoprojektem Olomouc jste byl spojen prakticky celý svůj profesní život. Byl jste u všech klíčových realizací v Olomouci?
To bych tvrdit nemohl. Avšak s plnou odpovědností mohu prohlásit, že jsem se v Olomouci mezi léty 1970 a 2022 podílel na velkém počtu realizovaných staveb. Šlo zejména o sídlištní celky z panelových bytových domů a další stavby občanské vybavenosti.
V čem byl výjimečný Váš návrh zabezpečení domů na nábřeží Moravy při rozšiřování koryta řeky po povodních z roku 1997?
Jako zaměstnanec Stavoprojektu jsem byl v roce 2002 magistrátem města Olomouc vyžádán ke zpracování znalecké studie rozšíření koryta Moravy po povodních v roce 1997. Studie měla být podkladem pro změnu územního plánu města. Mimo jiné měla poskytnout alternativní řešení k návrhu společnosti Aquatis Brno, která navrhla zabezpečení statiky domů na obou nábřežích metodou klasických tížných zdí. Navrhl jsem zabezpečení zemního tlaku pomocí vrtaných pilot nebo podzemních stěn. Na celkově 96 stranách dvousvazkového posudku jsem provedl početní i empirické zhodnocení stavu domů podle platných právních předpisů. V roce 2003 na mne podali stížnost obyvatelé ulice Nábřežní, a to přímo na ČKAIT. Komora ji zamítla a i další, magistrátem později vyžádané posudky, na nichž se podílely týmy z ČVUT nebo VUT, se přiklonily k řešením vrtaných pilot či podzemních stěn. Poté jsem situaci přestal sledovat, můj názor ve studii byl jasný. Až v roce 2019 jsem zjistil, že zabezpečení domů je nyní opravdu realizováno způsobem vrtaných pilot, který jsem prosazoval ve své znalecké studii. Velké zdržení výstavby nemohu komentovat. Kromě zabezpečení domů na nábřežích byla veřejností dlouho řešena i problematika tvaru mostů přes řeku, měnila se zastupitelstva… Situaci jsem sledoval už jen v denním tisku.
Jaké jsou zásadní veličiny, případně součinitele, bez nichž se neobejde žádný statik?
Vždy jsem zastával názor, že práce statika pozemních staveb by měla být komplexní, tedy obsahovat řešení konstrukcí horní i spodní stavby jako suterénů a základů. U řešení problematiky zabezpečení domů na nábřeží koryta Moravy se objevoval názor, že terén mezi domy a opěrnými zdmi řeky je tvořen dodatečnými násypy z 30. let minulého století, což by mohlo být příčinou nových závad. Proto jsem považoval za nezbytné provést početní důkaz konsolidace podloží pomocí teorie konsolidace, což jsem v práci doložil. Na povrchu terénu, komunikaci, jsem totiž prohlídkou nenašel žádné stopy prosedání zemin či jiné poruchy. Zásadní údaje pro výpočty mi poskytl geologický průzkum, který provedl zatřídění zemin. Mohl jsem tedy pracovat početně s moduly přetvárnosti zemin či potřebnými součiniteli jejich propustnosti.
Co si myslíte o tom, že projektanti stále méně jezdí na stavbu a účastní se jen kontrolních dní?
Ve Stavoprojektu jsme jako statici chodili na realizované stavby často. Smluvním vztahem se stavebníky byl řádně zabezpečen autorský dozor projektanta. Ve své důchodové činnosti jsem byl okolím respektován a do poloviny července 2016 jsem autorské dozory dále plnohodnotně vykonával. Považuji to za velmi důležité. Nyní, když mám omezené možnosti chůze a zabývám se už jen navrhováním předsazených lodžií před panelové a zděné domy, se mi v této oblasti podařilo vyškolit několik stavbyvedoucích. Osobní návštěvy tak vykonávám již pouze v omezené míře.
Mohl byste se ohlédnout za uplynulými 30 lety ve stavebnictví, zejména pak ve Vašem oboru statika?
Došlo k odklonu od realizací domů bytové výstavby pomocí panelových technologií. Do jisté míry se navrátily monolitické betonové konstrukce v moderních verzích provádění. Ale postupem doby dochází k prolínání monolitických i montovaných konstrukcí i s uplatňováním jejich nesporných výhod. V oblasti zakládání staveb se posílil význam hloubkového zakládání, pilot, mikropilot či podzemních stěn, na úkor plošných základů. Naše zkušenosti potvrzují stále větší hloubku vysychání zemin v důsledku měnících se klimatických podmínek.
Čím byste motivoval ke studiu stavebních či technických oborů mladou generaci?
Jsem toho názoru, že stavbařina nabízí široké uplatnění i mladé generaci. Každá stavba je vlastně prototyp. Oproti řadě jiných povolání má velkou výhodu v tom, že stavbaři ve velké většině nejsou zavřeni za vstupními branami výrobních podniků a pohybují se na relativně otevřených prostorech.
Mezi lety 1968–2005 pracoval pro Stavoprojekt Olomouc a.s., ve funkcích konstruktér, odpovědný statik, vedoucí technického útvaru, technický náměstek. Po roce 1989, kdy se počet zaměstnanců redukoval na cca 65, na pozici vedoucí projektového atelieru, po odstoupení z funkce na vlastní žádost (60 let věku) od roku 2004 do 2005 působil jako hlavní statik firmy. V roce 2005 odešel do důchodu a založil vlastní statickou kancelář, ve které je stále aktivní. Byl soudním znalcem pro obory Statika stavebních konstrukcí, Poruchy a rekonstrukce staveb (do konce roku 2017).
Je čestným členem ČKAIT a ČBS ČSSI.