Ing. Michael Trnka, CSc.
„Zásada, kterou vštěpoval studentům profesor Faltus: ‚Navrhni, realizuj a napiš.‘“
„Zásada, kterou vštěpoval studentům profesor Faltus: ‚Navrhni, realizuj a napiš.‘“
Mohl byste rozvést Vaše motto, tedy citát profesora Faltuse, v kontextu vlastní praxe?
Můj učitel na vysoké škole profesor František Faltus razil zásadu „Navrhni, realizuj a napiš“. Řídil jsem se tím. Za dobu svého profesního života jsem napsal a publikoval sám anebo ve spolupráci s kolegy 49 prací. Z toho 46 článků v odborných časopisech anebo příspěvků uveřejněných ve sbornících odborných konferencí a tři závěrečné zprávy výzkumných úkolů.
Třicet pět let jste působil ve společnosti Škoda Praha, na pozicích od projektanta až po vedoucího projektového útvaru. Jaké podmínky pro odbornou práci projektantů společnost Škoda vytvářela? Mají to dnešní projektanti lehčí?
Ve společnosti Škoda Praha i předtím v Energoprojektu byly podmínky pro práci projektantů mimořádné. Jednalo se totiž o všeprofesní projektové útvary, které umožňovaly okamžitý osobní kontakt mezi odborníky všech profesí pracujícími na dané zakázce. To samozřejmě přispívalo k vzájemnému rámcovému pochopení technických i technologických problémů, které řešily jednotlivé profese – každý věděl, jak elektrárna funguje. Rozbití většiny všeprofesních projektových útvarů vyústilo v otrocké přejímání podkladů od spolupracujících kanceláří s malou možností rozumných korekcí a bez možnosti odhalit zásadní chyby. Samozřejmě tato praxe prodlužuje i dobu potřebnou pro vypracování dokumentace.
Vaší specializací jsou ocelové konstrukce: od energetických staveb přes lávky a mosty až po zastřešení sportovních stadionů. Jak do tohoto spektra zapadá výtah ve věži Staroměstské radnice, který v roce 2000 získal cenu Interiér roku?
Moje spoluúčast na návrhu výtahu ve věži Staroměstské radnice logicky vyplynula z toho, že jsem léta spolupracoval se špičkovými architekty (Velíšek, Machoninová, Kotík, Šrámková), a tak jsem byl znám. V tomto konkrétním případě jsem zúročil i dlouholetou spolupráci s bohem nadaným architektem Houskou, který zakázku od radnice obdržel.
Jaká je z Vašeho pohledu budoucnost české energetiky? Jaké zdroje energie jsou pro nás perspektivní?
Možnosti české energetiky jsou dány geografickou polohou naší republiky ve středu Evropy. Technické využití vodní energie pro výrobu elektrické energie je již téměř vyčerpáno. Ekonomicky využitelná síla větru je omezena na několik lokalit na pohraničních horách a na Českomoravské vrchovině, a to i s uvážením dalšího omezení vyplývajícího z naší hustě osídlené krajiny a vysoké hlučnosti větrných elektráren. Fotovoltaické elektrárny vykazují denní i měsíční kolísání výkonu. V listopadu, prosinci a lednu klesne produkce elektřiny na cca 20 % produkce v letních měsících květnu až srpnu. Jediným řešením, pokud máme být energeticky soběstační, jsou jaderné elektrárny doplněné obnovitelnými zdroji. Kapacita těchto doplňujících zdrojů však těžko výrazně přesáhne dnešní úroveň. Náhradu ropy a zemního plynu vidím ve využití vodíku, k jehož výrobě je ovšem potřebná elektřina.
Jak se díváte na tradici českých technických norem pro ocelové konstrukce a co přineslo zavedení Eurokódů, tedy evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí?
Tradiční ČSN ocelových konstrukcí připravovali pracovníci mostáren Vítkovických železáren ve spolupráci s katedrami ocelových konstrukcí stavebních fakult. Zavedení Eurokódů přineslo nesmírné ztížení výpočtů. Dnešní statický či dynamický výpočet téměř nelze vypracovat bez využití dimenzačních programů. Eurokódy připravili pracovníci vysokých škol a promítli do nich výsledky svých výzkumných prací. Snaha po přesném postihnutí teoretického chování konstrukcí vysoce přesahuje reálnou přesnost vstupních údajů. Navíc rozsah Eurokódů neumožňuje zapamatovat si všechny zásady a omezení v nich obsažená.
Jak se díváte na české odborné školství? Je správné, že existuje cesta k profesuře na vysoké škole, aniž by dotyčný někdy viděl skutečnou stavbu?
Obávám se, že se z výuky na stavebních vysokých školách vytrácí řemeslo – pochopení konstrukce – a klade se přílišný důraz na automatizovaný výpočet „dokonalými“ programy, které umožňují i velmi průměrnému absolventovi navrhnout složitou, a často zbytečně složitou, konstrukci, aniž by byl schopen pochopit její fungování. Nedovedu si představit, že bych přednášel o ocelových konstrukcích bez křídy v ruce a ztratil tak možnost předvést myšlenkový postup během návrhu úsporné a funkční konstrukce.
Čím byste motivoval ke studiu stavebních či technických oborů mladou generaci?
Stavařina je obor, u něhož je výsledkem vaší práce dílo, na které si můžete sáhnout. A když máte štěstí, tak vás většinou i přežije.
Fakulta stavební ČVUT, obor konstruktivně dopravní
Po ukončení studia nastoupil do firmy Železniční stavitelství Praha, roku 1963 přešel do Energoprojektu Praha a od roku 1968 pracoval 35 let ve ŠKODA PRAHA a.s. Externě také působil na Katedře ocelových konstrukcí FSv ČVUT. Dodnes spolupracuje s kanceláří Malcon-Allcons. Několik jeho realizací bylo oceněno.