Background Ing. Michael Trnka, CSc.

Ing. Michael Trnka, CSc.

„Zásada, kterou vštěpoval studentům profesor Faltus: ‚Navrhni, realizuj a napiš.‘“

Mohl byste rozvést Vaše motto, tedy citát profesora Faltuse, v kontextu vlastní praxe?

Můj učitel na vysoké škole profesor František Faltus razil zásadu „Navrhni, realizuj a napiš“. Řídil jsem se tím. Za dobu svého profesního života jsem napsal a publikoval sám anebo ve spolupráci s kolegy 49 prací. Z toho 46 článků v odborných časopisech anebo příspěvků uveřejněných ve sbornících odborných konferencí a tři závěrečné zprávy výzkumných úkolů.

Třicet pět let jste působil ve společnosti Škoda Praha, na pozicích od projektanta až po vedoucího projektového útvaru. Jaké podmínky pro odbornou práci projektantů společnost Škoda vytvářela? Mají to dnešní projektanti lehčí?

Ve společnosti Škoda Praha i předtím v Energoprojektu byly podmínky pro práci projektantů mimořádné. Jednalo se totiž o všeprofesní projektové útvary, které umožňovaly okamžitý osobní kontakt mezi odborníky všech profesí pracujícími na dané zakázce. To samozřejmě přispívalo k vzájemnému rámcovému pochopení technických i technologických problémů, které řešily jednotlivé profese – každý věděl, jak elektrárna funguje. Rozbití většiny všeprofesních projektových útvarů vyústilo v otrocké přejímání podkladů od spolupracujících kanceláří s malou možností rozumných korekcí a bez možnosti odhalit zásadní chyby. Samozřejmě tato praxe prodlužuje i dobu potřebnou pro vypracování dokumentace.

Vaší specializací jsou ocelové konstrukce: od energetických staveb přes lávky a mosty až po zastřešení sportovních stadionů. Jak do tohoto spektra zapadá výtah ve věži Staroměstské radnice, který v roce 2000 získal cenu Interiér roku?

Moje spoluúčast na návrhu výtahu ve věži Staroměstské radnice logicky vyplynula z toho, že jsem léta spolupracoval se špičkovými architekty (Velíšek, Machoninová, Kotík, Šrámková), a tak jsem byl znám. V tomto konkrétním případě jsem zúročil i dlouholetou spolupráci s bohem nadaným architektem Houskou, který zakázku od radnice obdržel.

Jaká je z Vašeho pohledu budoucnost české energetiky? Jaké zdroje energie jsou pro nás perspektivní?

Možnosti české energetiky jsou dány geografickou polohou naší republiky ve středu Evropy. Technické využití vodní energie pro výrobu elektrické energie je již téměř vyčerpáno. Ekonomicky využitelná síla větru je omezena na několik lokalit na pohraničních horách a na Českomoravské vrchovině, a to i s uvážením dalšího omezení vyplývajícího z naší hustě osídlené krajiny a vysoké hlučnosti větrných elektráren. Fotovoltaické elektrárny vykazují denní i měsíční kolísání výkonu. V listopadu, prosinci a lednu klesne produkce elektřiny na cca 20 % produkce v letních měsících květnu až srpnu. Jediným řešením, pokud máme být energeticky soběstační, jsou jaderné elektrárny doplněné obnovitelnými zdroji. Kapacita těchto doplňujících zdrojů však těžko výrazně přesáhne dnešní úroveň. Náhradu ropy a zemního plynu vidím ve využití vodíku, k jehož výrobě je ovšem potřebná elektřina.

Jak se díváte na tradici českých technických norem pro ocelové konstrukce a co přineslo zavedení Eurokódů, tedy evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí?

Tradiční ČSN ocelových konstrukcí připravovali pracovníci mostáren Vítkovických železáren ve spolupráci s katedrami ocelových konstrukcí stavebních fakult. Zavedení Eurokódů přineslo nesmírné ztížení výpočtů. Dnešní statický či dynamický výpočet téměř nelze vypracovat bez využití dimenzačních programů. Eurokódy připravili pracovníci vysokých škol a promítli do nich výsledky svých výzkumných prací. Snaha po přesném postihnutí teoretického chování konstrukcí vysoce přesahuje reálnou přesnost vstupních údajů. Navíc rozsah Eurokódů neumožňuje zapamatovat si všechny zásady a omezení v nich obsažená.

Jak se díváte na české odborné školství? Je správné, že existuje cesta k profesuře na vysoké škole, aniž by dotyčný někdy viděl skutečnou stavbu?

Obávám se, že se z výuky na stavebních vysokých školách vytrácí řemeslo – pochopení konstrukce – a klade se přílišný důraz na automatizovaný výpočet „dokonalými“ programy, které umožňují i velmi průměrnému absolventovi navrhnout složitou, a často zbytečně složitou, konstrukci, aniž by byl schopen pochopit její fungování. Nedovedu si představit, že bych přednášel o ocelových konstrukcích bez křídy v ruce a ztratil tak možnost předvést myšlenkový postup během návrhu úsporné a funkční konstrukce.

Čím byste motivoval ke studiu stavebních či technických oborů mladou generaci?

Stavařina je obor, u něhož je výsledkem vaší práce dílo, na které si můžete sáhnout. A když máte štěstí, tak vás většinou i přežije.

Fotogalerie

  • Předání ceny na slavnostním večeru 20. října 2022 v sále pražské HAMU
  • Slavnostní večer 20. října 2022 v sále pražské HAMU
  • Odsíření Prunéřov 4 × 200 MW (Československo)
  • Výtah ve věži Staroměstské radnice
  • Zastřešení fotbalového stadionu Slavie ve Vršovicích (2008)

Více o osobnosti

Autorizace
ČKAIT 0000107
Obor
Mosty a inženýrské konstrukce, Statika a dynamika staveb
Narozen
⁕ 27. dubna 1937, Praha

Vzdělání

Fakulta stavební ČVUT, obor konstruktivně dopravní

Zaměstnání/praxe

Po ukončení studia nastoupil do firmy Železniční stavitelství Praha, roku 1963 přešel do Energoprojektu Praha a od roku 1968 pracoval 35 let ve ŠKODA PRAHA a.s. Externě také působil na Katedře ocelových konstrukcí FSv ČVUT. Dodnes spolupracuje s kanceláří Malcon-Allcons. Několik jeho realizací bylo oceněno.

Působení v ČKAIT

  • Člen představenstva (1995–2002)
  • Přednosta oblasti Praha (1994–2001, 2005–2015)
  • Člen stavovského soudu (2001–2005)
  • Předseda redakční rady časopisu Stavebnictví (2006–dosud)

Výběr uskutečněných staveb

Realizace staveb
  • Železniční most přes Otavu (1962–1963)
Projekty ocelových konstrukcí elektráren
  • Počerady 4 × 220 MW (Československo)
  • Mashad 2 × 60 MW (Írán)
  • Gudu 2 × 110 MW (Pákistán)
  • Skikda 2 × 137 MW (Alžírsko)
  • Soma 6 × 165 MW (Turecko)
  • Kafr el.Dawar 2 × 135 MW (Egypt)
  • Kolubara 1 × 125 MW (Jugoslávie)
  • Shentou 4 × 500 MW (Čína)
  • Odsíření Prunéřov 4 × 200 MW (Československo)
  • Hodonín 2 × 55 MW – rekonstrukce (Česká republika)
Projekty ocelových konstrukcí občanských staveb
  • Střecha Národního divadla v Praze – část nad Prozatímním divadlem
  • Junior hotel v Jasné pod Chopkom
  • Budova Československého velvyslanectví v Berlíně – kulturní památka SRN
  • Rekonstrukce Obchodní banky v Praze Na Poříčí (Stavba roku 1995)
  • Výtah ve věži Staroměstské radnice (cena Interiér roku 2000)
  • Administrativní budova Corso Karlín (Stavba roku 2001)
  • Rekonstrukce Smíchovské tržnice v Praze
  • IATCC Praha Objekt řízení letového provozu
  • Zastřešení fotbalového stadionu Slavie ve Vršovicích (2008) (cena Františka Faltuse)
  • Sportovní hala AC Sparta Praha
Projekty ocelových konstrukcí mostů
  • Potrubní most přes Malý Dunaj v Bratislavě
  • Zdvižná lávka pro pěší přes Berounku v Berouně
  • Lávka pro pěší přes Patočkovu ulici v Praze

Výzkumné a vývojové práce

  • Základy rotačních strojů – problematika přenosu budících sil z rotoru na základ (1980)
  • Úvod do problematiky návrhu a realizace dvouplášťové ochranné obálky JE 1000 MW (1981)
  • Aplikace výzkumu štíhlých stěn zatížených soustředěnými tlaky na jeřábové dráhy ŠKODA ZVE (spolu s I.Kárníkovou a M.Škaloudem) (1982)
  • Vliv čelní desky na únosnost šroubového spoje namáhaného tahem (1984)