Background prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., dr. h. c., FEng.

prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., dr. h. c., FEng.

„O významu vzdělanosti není třeba diskutovat – je to největší devíza národa.“

Na profesora Křístka vzpomíná jeho dlouholetá kolegyně z Fakulty stavební ČVUT, Katedry betonových a zděných konstrukcí, prof. Ing. Alena Kohoutková, CSc.

Měl profesor Křístek nějaké životní a profesní motto? Můžete ho přiblížit ve světle jeho výjimečné osobnosti?

Nejvýše kladl vzdělání. Říkal, že o významu vzdělanosti není třeba diskutovat – je to největší devíza národa. Tvrdil, že je třeba mobilizovat nejschopnější mladé lidi, poskytnout jim nejkvalitnější vzdělání, nejnovější znalosti, dodat jim sebevědomí a motivovat je dobrým uplatněním. Znamenalo to pro něho zajištění vysokoškolské výuky špičkovými specialisty, mezinárodně uznávanými osobnostmi v daných oborech – a dobře pedagogy odměňovat.

Hned na druhém místě jeho pomyslného žebříčku hodnot byla kreativita. Věřil, že hnacím motorem vývoje je fantazie, kritické myšlení, neuznávání autorit a standardů, které brání prosazování nových myšlenek. Proto vysoko cenil individualitu, jež podmiňuje schopnost tvořit, spolu s intuicí a odvahou předkládat originální – třeba i neprověřené – nápady. A to vše podněcoval formou nenásilného rovnocenného dialogu.

Jakou zanechal stopu v uplynulých 30 letech ve stavebnictví ve svém oboru? Jak byste popsala jeho odkaz pro dnešní generaci stavbařů?

Svými myšlenkami i přístupem zanechal nesmazatelnou stopu. Jeho metody se stále používají a dále se rozvíjejí. Vychoval řadu odborníků a následovníků. I když podmínky, v nichž před lety dosáhl svých stěžejních výsledků, jsou dnes úplně jiné, jeho podněty zůstávají v platnosti.

Odkazem pro dnešní generaci stavbařů může být jeho zaujetí pro profesní zaměření. Původně se chtěl orientovat jinak, ale stavební řemeslo se mu nakonec zalíbilo – tvrdil, že je rozmanité a poskytuje tvůrčí možnosti. Uplatní se v něm jak lidé s organizačními schopnostmi, se schopnostmi řešit problémy či vést stavební práce, tak i lidé v projektové činnosti, a konečně i pár teoreticky zaměřených podivínů, jak označoval sám sebe. Za výhodu stavebnictví označoval samozřejmě i možnost vidět konkrétní výsledky vlastní práce a příležitost vyniknout jako jednotlivec.

Byl často zván do zahraničí, kde přednášel a vedl odborné kurzy. Jeho kontakty na špičkových pracovištích univerzit v Evropě a USA stály u zrodu rozsáhlé spolupráce na institucionální úrovni, na jejímž základě byly a jsou uskutečňovány zahraniční studijní pobyty mnoha našich doktorandů a studentů. Nejcennějším poznatkem z jeho prvních zahraničních cest pro něj bylo, že úroveň tehdejšího československého betonového stavitelství je zcela srovnatelná s předními celosvětovými pracovišti. Touto myšlenkou stále motivoval a posouval k vyššímu sebevědomí studenty, mladé inženýry a své následovníky.

Jak vůbec dokázal skloubit práci ve vlastní projektové kanceláři s expertní, publikační, výzkumnou a pedagogickou činností?

Za celou dobu profesní aktivity měl rozsáhlé možnosti podílet se na řešení velmi zajímavých – spíše teoretických – problémů mnoha konstrukcí, zejména mostů. U řady mostů v 70. a 80. letech minulého století byla pro řešení prostorového působení v nějakém rozsahu aplikována jeho teorie lomenic, pro mosty měnící během výstavby statický systém pak jeho relaxační metoda. To, jak uměl do posledních chvil skloubit všechny uvedené aktivity, bylo opravdu obdivuhodné. Tím spíše, že šlo často o výjimečné konstrukce. A vždy dokázal v rámci své konzultační činnosti nabídnout nový pohled a přístup.

Fotogalerie

  • Předání ceny na slavnostním večeru 20. října 2022 v sále pražské HAMU. Cenu převzala manželka MUDr. Vladimíra Křístková
  • Nuselský most
  • Most Šmejkalka
  • Lochkovský most
  • Rekonstrukce Karlova mostu
  • Dálniční most Hvězdonice

Více o osobnosti

Autorizace
ČKAIT 0007863
Obor
Statika a dynamika staveb, Mosty a inženýrské konstrukce
Narozen
⁕ 15. října 1938
✝ 9. září 2020, Praha

Zaměstnání/praxe

Profesor Křístek byl mezinárodně uznávaným odborníkem a pedagogem v oblasti teorie stavebních konstrukcí. Jeho odborná činnost zahrnovala tenkostěnné komorové konstrukce, stabilitu štíhlých prvků, smykové ochabnutí, deformace betonových konstrukcí nebo vlivy objemových změn na působení předpjatých betonových mostů. Přispěl originálními přístupy k řešení výpočetních problémů teorií lomenic a relaxační metodou. Zabýval se také problematikou ekoduktů.

Profesorem se stal roku 1987. Dlouhá léta přednášel na domovské Fakultě stavební ČVUT v Praze, kde působil pět let také jako proděkan a 15 let jako vedoucí Katedry betonových konstrukcí. Byl řešitelem více než 100 národních i mezinárodních grantů. Napsal více než 750 odborných článků a 14 monografií – část v češtině a většinu v angličtině. Vychoval desítky úspěšných doktorandů. Byl vyhraněnou vědeckou osobností, která zásadním způsobem zasáhla do vývoje poznání v oblasti teorie konstrukcí, zvláště pak komorových mostů a konstrukcí z předpjatého betonu.

Výsledky dlouholeté činnosti profesora Křístka přispěly nejen k významnému posunu hranice poznání ve vědeckých problémech, ale našly uplatnění také v praxi. Ovlivnily tak výrazně rozvoj oboru a směry vývoje a vzdělávání, a to i díky jeho racionálnímu přístupu k řešení technických i společenských problémů.

Byl nejen vynikajícím odborníkem, pedagogem, plodným autorem článků a knih, ale také mimořádně čestným a přímým člověkem se širokým rozhledem, s vlídným humorem a přátelským přístupem ke spolupracovníkům a studentům. Rád svou pozornost věnoval každému, kdo požádal o radu nebo pomoc.

Dále působil jako viceprezident Českého svazu stavebních inženýrů; společník projektové kanceláře Křístek, Trčka a spol., s. r. o.; soudní znalec; člen vědecké rady Fakulty stavební (od roku 1990) a člen vědecké rady ČVUT (od roku 1997); člen expertních skupin Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a člen správní rady nadačního fondu Stínové ŘSD; čestný člen České betonářské společnosti (ČBS), České společnosti pro mechaniku (ČSM) a ČKAIT; jako host přednášel a vedl odborné kurzy také na prestižních univerzitách v USA, Velké Británii, Itálii, Německu, Belgii, Řecku a ve Finsku; byl předsedou oborové komise technických věd Grantové agentury ČR a členem rady Inženýrské akademie České republiky.

Ceny

  • 2× Státní cena – za rozvoj metod analýzy komorových mostů a za přínosy ve výzkumu vlivů objemových změn betonu
  • 2× medaile MŠMT, 2× cena ČSAV
  • 2× Felberova medaile ČVUT
  • Cena ČSSI
  • Cena České matice technické a SNTL
  • Čestné uznání ministra dopravy
  • Medaile prof. Bažanta
  • Záznam v americkém seznamu Who is Who
  • Čestný doktorát na Vysoké škole stavební Ljubena Karavelova v Sofii

Vybrané realizace

Řešil převážně teoretické problémy mostů, jako konzultant se podílel na návrzích mnoha staveb, například:

  • Nuselský most
  • Most Šmejkalka
  • Lochkovský most
  • Rekonstrukce Karlova mostu
  • Dálniční most Hvězdonice
  • Most přes Sedlický potok
  • Estakáda Beroun
  • Most Zvítkov