30 osobností • 30 let ČKAIT • 30 let ČR

Rozhovor

Proč jste si vybral právě toto motto, přesněji osobní úvahu? Lze ji rozvinout v kontextu Vaší specializace?

Nejsem zastáncem hesla nejlepší návrh je ten, co se nerealizuje. Projektování je tvůrčí činnost a každá tvůrčí činnost má mít svůj výsledek. Pro mne však návrh představuje pouze jednu část této činnosti. Požadavky klienta na stavbu, ne vždy přesně specifikované a někdy podané jen v ústní podobě, je třeba vizualizovat. Dříve to bylo ve formě plánů na papír, později na diskety a nyní se budou posílat do obláčku, tedy cloudu.

Návrh je první fází, dá se říci, že i tou nejkreativnější. Druhou fází je získání všech potřebných povolení a třetí je samotná realizace. Má-li být návrh úspěšný, musí být projektant zapojen do všech těchto fází. V případě staveb s velkým podílem technologického vybavení je kromě jeho instalace nutno provést ještě oživení, komplexní zkoušky a nezbytný zkušební provoz. Teprve až po úspěšném provedení všech těchto činností je možno konstatovat, že stavba plní původní záměr klienta. A je i výsledkem tvůrčí činnosti projektanta.

Podzemním stavbám a jejich technologickému vybavení se věnujete od roku 1968. Byl jste se podívat na některé z Vašich vůbec prvních realizací?

Pracoval jsem ve speciálním ateliéru Vojenského projektového ústavu, který se převážně zabýval stavbami v režimu utajení. Jedinou civilní stavbou byl návrh trasy metra A v úseku Klárov – Dejvická. Součástí této akce byl i návrh Ochranného systému, na kterém jsem se podílel a který jsem v poslední době navštívil. Jako spoluautor i jako uživatel.

SATRA je jednou z nejdéle působících projektových společností v Česku. Na kolika stavbách jste se za více než třicet let podíleli? A které byste vyzdvihl?

Všechny stavby by bylo obtížné spočítat. Za pro společnost nejdůležitější považuji, že jsme byli v prvním roce po založení osloveni zástupci pražské Technické správy komunikací, abychom rozšířili oblast prací, které jsme ještě dělali v rámci VPÚ na Strahovském tunelu, o technologické vybavení jeho dopravní části. Na tuto činnost navazovaly další stavby městského okruhu – tunel Mrázovka a Zlíchov, rekonstrukce tunelu Letná a tunel Blanka. Rovněž pak projektová příprava radiál Radlické, Vysočanské a Břevnovské. V současnosti jako koordinátor projektantů tří staveb zpracováváme dokumentaci pro územní rozhodnutí poslední části městského okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Štěrboholská radiála.

V 90. letech jsme se zabývali i pozemními stavbami, například návrhem rekonstrukce památkově chráněné budovy Celetná 2 na hotel U Sixtů. V roce 1996 jsme v rámci státem vypsaných pobídek pro zahraniční investory podepsali smlouvu s japonskou konzultační firmou Takenaka na veškeré projektové a inženýrské práce spojené s výstavbou továrny na televizory Panasonic společnosti Matsushita v Plzni na Borských polí. Jednalo se o první japonskou investici v České republice. Smlouvu jsme podepsali posledního února 1996 a prvního dubna 1997 byl zahájen zkušební provoz výroby televizorů. Po úspěšné kolaudaci prohlásil majitel společnosti pan Konosuke Matsushita, že realizace trvající 13 měsíců je světovým rekordem jeho společnosti.

Vedle projektových prací se podílíte i na správě, provozu a údržbě vybraných realizací. To není zcela obvyklé. Co stálo za tímto rozšířením vašich služeb?

V srpnu roku 2015 byl zahájen zkušební provoz tunelu Blanka, kde dodavatelem technologické části stavby byla společnost ČKD DIZ. Na podzim téhož roku se dostala společnost do finančních potíží a nebyla schopna plnit závazky vůči svým subdodavatelům. Vzhledem k této situaci, která pokračovala i v roce 2017, došlo po dohodě všech subdodavatelů se stavebníkem k pokračování v činnostech v rámci nové smlouvy. Tu uzavřel stavebník na základě vědomí, že největší znalosti a zkušenosti z realizace stavební i technologické části stavby i obsahu a rozsahu zkušebního provozu má zpracovatel její dokumentace, tedy naše společnost. Úspěšné dokončení zkušebního provozu a přínos této stavby pro uživatele nás vedly k rozhodnutí rozšířit předmět našeho podnikání o tyto činnosti. Od té doby jsme se účastnili výběrových řízení na zajištění provozu v tunelových stavbách hlavního města Prahy i na dálniční síti.

Rok 1999 znamenal v důsledku požárů v tunelech v Rakousku změnu přístupu k bezpečnosti těchto staveb. Co to znamenalo pro vaši praxi?

V té době jsme pracovali na několika tunelových návrzích. Bylo nutno revidovat již navržená řešení a věnovat větší pozornost hlavně požární bezpečnosti a zpracováním rizikových analýz provozu nebezpečných nákladů zejména u dálničních tunelů, návrhům speciálního požárního větrání a podobně. Vzhledem k malým zkušenostem s provozem silničních tunelů v ČR bylo nutno získávat informace všemi možnými způsoby, k nimž patřily odborná literatura, exkurze, ale i aktivní účast v pracovních výborech mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou. Díky této aktivitě se podstatně zvýšila úroveň našich specialistů v tomto specializovaném oboru. A díky tomu se mohla stát společnost SATRA zakládajícím členem mezinárodního Výboru pro bezpečný provoz podzemních prostor – COSUF, což je společná platforma organizací ITA za tunely a PIARC za silnice a dálnice.

Mohl byste se ohlédnout za uplynulými 30 lety ve stavebnictví ve Vašem oboru, případně uvést, jak vidíte další vývoj českého stavebnictví? Třeba i ve vztahu k veřejným zakázkám…

Mohu se odpovědně vyjádřit zejména k veřejným zakázkám inženýrských staveb v Praze. Devadesátá léta minulého a první dekádu 21. století lze považovat za velmi úspěšné v oblasti dopravních staveb. Byla realizována řada návrhů pro veřejnou dopravu, například trasa metra 4B, 4C a prodloužení metra trasy A do Motola a tramvajová trať na Barrandov. Dařilo se i dopravě individuální, namátkou uvedu dokončení severozápadní části městského okruhu tunely Zlíchov, Mrázovka a Strahov.

Jejich zprovozněním v roce 2015 realizace skončila. Příčiny tohoto stavu jsou podle mne dvě. Za prvé přístup politických reprezentací k těmto stavbám a z toho vyplývající přístup zaměstnanců městských organizací jako Institut plánování a rozvoje (IPR) k jejich činnostem a za druhé složitost veřejnoprávního projednávání. Vyzdvihl bych třeba zneužívaný zákon o podjatosti správních orgánů. Jenom vypořádání podjatosti správních orgánů městské části Praha 5 pro vydání územního rozhodnutí na stavbu Radlické radiály trvalo tři roky, přičemž tato stavba je v souladu s územním plánem a byla na ni v té době schválena studie EIA…

Popsaný stav je špatný nejen z hlediska Pražanů a návštěvníků hlavního města, ale má negativní vliv i na nové zaměstnance naší společnosti, mladé absolventy středních škol a technických univerzit. Vzhledem k prodlužování zahájení staveb nemají zkušenosti z realizace a tím i zpětnou vazbu na svou práci. Chybami se člověk učí a zkušenosti jsou nepřenositelné.

Jak byste pro technické či stavební obory získal více uchazečů? Ostatně je o Vás známo, že motivujete i své zaměstnance, aby si soustavně zvyšovali kvalifikaci a třeba i vstupovali do ČKAIT.

Rozhodnutí, na jakou další školu půjdou, začíná u studentů zhruba ve třinácti až patnácti letech. Žáků, kteří mají již v těchto letech jasno, je velice málo. Rozhodnutí o jejich budoucnosti tak bývá většinou na rodičích. Podle mne jsou dnes více než jindy ovlivňováni médii, internetem, sociálními sítěmi... Nevím, jak v jiných zemích, ale novináři i těch serióznějších sdělovacích prostředků informují zejména o problémech v přípravě, realizaci i provozu nových staveb. Unikátním technickým řešením nebo novátorským způsobům realizace staveb se nevěnuje takřka nikdo. Takže změna by měla nastat i v tomto bodě.

Cílem naší společnosti jsou vysoce kvalifikovaní zaměstnanci ve všech specializacích. Pro zvyšování kvalifikace například dálkovým studiem se je snažíme podporovat časově i finančně. Dáváme příležitost mladým zaměstnancům k odpovědným pozicím ve firmě z hlediska nově se měnících způsobů navrhování. Vytváříme podmínky pro splnění získání autorizace v daném oboru, podporujeme jejich účast v profesních asociacích, a to i mezinárodních. Proto třeba rádi financujeme kurzy cizích jazyků. I jazyková výbava k této profesi v 21. století neodmyslitelně patří.

Fotogalerie

◀

▶

✕

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•