prof. Ing. Miroš Pirner, DrSc., dr. h. c.
„Duch knihomola je rychlý, vymyslí teorii jako krychli. Ale místo teoretického hádání je lepší jedno dobré zkoumání. Pak je konec tápání.“
„Duch knihomola je rychlý, vymyslí teorii jako krychli. Ale místo teoretického hádání je lepší jedno dobré zkoumání. Pak je konec tápání.“
Mohl byste v kontextu své profese objasnit Vámi zvolené motto?
Skvěle vystihuje podstatu mé vědecké práce v oboru stavební dynamiky. Je vlastně poetickým vyjádřením mé celoživotní práce založené na principu „teorie kontra experiment“. Mimochodem, jedno i druhé krásně navazuje na u nás v oboru známé heslo začínajícího dynamika: „Použiješ-li teorii, může ti vyjít nesmysl, použiješ-li experiment, může ti chybět zákon podobnosti.“
Jak byste Váš obor Aerodynamika stavebních konstrukcí přiblížil i laikům?
Vědní obor stavební aerodynamiky zahrnuje především zkoumání zatížení vzdušným proudem (bluff bodies), odezvu na toto zatížení a samozřejmě také problémy aerodynamické stability.
Máte velmi široký rozptyl referencí: od visutých lávek až po temelínské chladicí věže. Lišila se náročnost a délka výpočtů?
Určitě. Když totiž zahrneme do teoretického výpočtu odezvy, například u zmíněných chladicích věží, je výpočet mnohonásobně obtížnější než například v případě věží nebo výškových budov.
Jaký je vlastně rozdíl mezi teoretickým výpočtem a modelovým?
Rozdíl spočívá v tom, že při teoretickém výpočtu nepoužíváme modelové zákony. Výpočet modelových zákonů, kdy ale výraz modelový výpočet nevystihuje přesně skutečnou podstatu, navíc obsahuje veličiny jako například dynamická odezva. V současné době má statik-dynamik k dispozici řadu postupů, díky kterým může určit konkrétní veličiny a z nich pak odvodit modelové zákony.
Jaké zakázky či stavby pro Vás osobně znamenaly největší výzvu, respektive Vás profesně posunuly nebo změnily pohled na Váš obor?
Všechny výzkumné úkoly a aplikace použité při zakázkách pro praxi, na kterých jsem se podílel ať už doma, či v zahraničí, byly pro mě výzvou. Kromě zajímavé práce mi umožňovaly získávání dalších poznatků a také nových informací v oboru stavební aerodynamiky.
Mohl byste se ohlédnout za uplynulými 30 lety ve stavebnictví ve Vašem oboru?
Za uplynulých třicet let konstatuji zřetelné obohacení teorie aerodynamiky a vybavení laboratoří a měřicích linek. Vědní obor aerodynamiky stavebních konstrukcí se rozšiřuje a spolu s ním se rozvíjí i konstrukce snímačů výchylek a dalších důležitých veličin.
Jak byste motivoval ke studiu stavebních či technických oborů mladou generaci?
Stavební a technické obory budou vždy potřeba. Umožňují také podílet se na stavebních dílech, která vydrží po generace. Já navíc mladým lidem, jimž náš obor učaruje stejně jako mně, radím: Nebojte se experimentu, neboť může objasnit některé nové těžko definovatelné jevy!
Po studiu nastoupil do mostního oddělení Státního ústavu dopravního projektování, a po roce jako asistent na Vysokou školu železniční v Praze a Žilině. Od roku 1970 pracuje v Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV (dnes AV ČR) s přestávkou v letech 1975–1990 (z politických důvodů), kdy pracoval v Technickém a zkušebním ústavu stavebním. Jeho specializací je výzkum účinků proudění větru na stavební konstrukce.
Je autorem více než 350 článků a několika publikací, např. například knihy „Úsměvy v mechanice" nebo publikace „Zatížení staveb větrem", kterou napsal s prof. Fischerem. Je jedním ze zakladatelů a čestných členů ČKAIT.