30 osobností • 30 let ČKAIT • 30 let ČR

Rozhovor

Koresponduje Vámi vybrané motto s tím, že patříte ke druhé generaci tepelných techniků u nás? Jeden z otců zakladatelů tohoto oboru v ČR, doc. Ing. Jaroslav Řehánek, DrSc., Vás řadil mezi své nejlepší žáky.

Po absolvování FSt ČVUT jsem měl nastoupit na umístěnku na Správu letišť. Toto umístění se mi moc nezamlouvalo, proto jsem podal žádost k nastoupení na Katedru pozemních staveb FSt ČVUT. To se mi vyplnilo, a tak jsem byl po přijetí vedením katedry poslán na praxi do Výzkumného ústavu pozemních staveb (VÚPS), kde jsem nastoupil do oddělení stavební tepelné techniky. Stavební tepelná technika mě z počátku moc neoslovovala, neboť jsem se při studiu zaměřoval hlavně na navrhování a výstavbu budov, ale posléze jsem si tento obor tak oblíbil, že se mi stal celoživotním posláním. Když zpětně hodnotím svoje celoživotní odborné zaměření, byla to spíše náhoda, že jsem se ke stavební tepelné technice dostal. K mojí oblibě tohoto oboru napomohlo i to, že jsem byl v počátku na oddělení jediný stavbař, takže jsem byl určen k diskuzím se stavbaři projektanty i realizátory. Ostatní kolegové byli hlavně strojaři topenáři. Po určité době přistoupil na praxi do VÚPS i Ing. Karel Bloudek, se kterým jsem pak v dalším období zajišťoval na Fakultě stavební výuku v seminářích. S dnes již bohužel zesnulým doc. Ing. Karlem Bloudkem, CSc., jsme tak v Praze tvořili další nastupující generaci stavebních tepelných techniků. Ve Zlíně byl spolupracovník prof. Ing. Františka Mrlíka, DrSc., Ing. Zbyšek Panovec, CSc., a v Bratislavě u prof. Ing. Martina Halahyje, DrSc., doc. Ing. Beťko, CSc., a doc. Ing. Fehér, CSc. Impuls k rozšíření počtu stavebních tepelných techniků byl dán dnes již legendárním postgraduálním kurzem zaměřeným na stavební fyziku budov, který byl na FSt organizován v druhé polovině 70. let. Z tohoto kurzu vyšla další generace specialistů jako prof. Ing. Zuzana Sternová nebo Ing. Petr Kučera, CSc.

Požadavky na energetickou náročnost upravuje několik evropských energetických směrnic, které členské státy musí přebírat do svých národních předpisů. Jak se díváte na jejich dopady na stavební praxi?

Pokud mohu hodnotit vývoj v oboru stavební tepelné techniky za poslední období zhruba 20 až 30 roků, je zřejmý odklon od původní náplně oboru, tj. šíření tepla, vlhkosti a vzduchu stavebními konstrukcemi v budovách. Současný trend je převážně zaměřen na hodnocení energetické náročnosti budov. Nakolik mohu posoudit současný stav předpisů EU v energetickém hodnocení budov, tak zvládnutí množství vydaných norem EU je nad možnostmi a silami dokonce i specialistů v oboru. Normy jsou vydávány ve velkém rozsahu a množství, a často nejsou ani překládány. Složitost metodiky energetického hodnocení budov je nyní tak značná, že jí rozumí jen velmi úzký okruh specialistů v oboru a ostatní hodnotitelé jsou odkázáni pouze na dosazování vstupních hodnot do výpočtových programů.

V porovnání s naší českou dřívější praxí jsou evropské normy co do objemu rozsáhlejší a také složitější. V čem vidíte důvod?

Vydané normy EU se snaží zohlednit i všechny dílčí, z hlediska konečného výsledku i nepodstatné okrajové podmínky mající vliv na spotřeby energií v budovách. Mám pocit, že se zapomíná na staré známé pravidlo týkající se hodnocení konstrukcí a budov: stavební tepelná technika, kam patří i energetické hodnocení budov, je složité počítání s velice nepřesnými vstupními hodnotami, což výrazně ovlivňuje konečný výsledek. Dalším problémem je, že normy EU jsou často spíše vědecké publikace než normy, na které jsme byli z dřívějšího období zvyklí. Obecnost norem EU je dána situací, kdy norma platí jak pro sever, tak i jih Evropy se značně rozdílnými klimatickými podmínkami.

Řešil jste problémy s nepřesně či chybně nastavenými podmínkami prvního programu Zelená úsporám, následně Nová zelená úsporám. Jak hodnotíte úspěšnost a smysluplnost tohoto programu?

Jako člen komise hodnotící správnost podaných návrhů v programu Zelená úsporám nemám pocit, že by podmínky prvního programu byly chybně nastaveny. Podmínky vycházely z právních předpisů platných v období konání programu. V rámci programu bylo podáno více jak 80 tisíc návrhů a komisí zjištěná chybovost byla poměrně velmi nízká. Projekt Nová zelená úsporám již musel nutně vycházet z nově vydaných energetických předpisů, jako byla změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a jeho prováděcích vyhlášek, které definovaly obsahy energetických auditů či Průkazů energetické náročnosti budovy. To vedlo k současné situaci, kdy žádost o dotaci je poměrně složitá. Při žádosti o dotaci na zateplení konstrukcí se musí dokládat PENB jak pro současný stav, tak i stav po zateplení, projektová dokumentace navrhovaných opatření a další doklady. Proto majitelé hlavně rodinných domů, jak mohu ve svém okolí pozorovat, realizují výměnu oken a zateplení konstrukcí bez žádosti o dotaci, protože vypracování žádosti se jim zdá složité a nákladné. Program NZÚ považuji za jeden z nejúspěšnějších programů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov. Programu by určitě prospělo zjednodušení dokladové části a zvýšení dotací na žádosti a realizovaná opatření.

Celá společnost, stavebnictví nevyjímaje, musí reagovat na stále větší výkyvy počasí. Jak se to projevuje ve Vaší praxi?

Myslím, že více než výkyvy počasí mají na stavebnictví vliv neustále se zvyšující ceny energií. Při výstavbě nových budov, a i při rekonstrukcích stávající budov, je základním požadavkem snížit spotřebu energie na vytápění. Od toho se odvíjí i návrhy skladeb konstrukcí, které mají tepelně izolační vlastnosti, jež byly před cca 30–40 lety nedosažitelné. To vše ovlivňuje chování budovy jak na změny nízkých teplot, tak i vysokých teplot. Například výplně otvorů s izolačními trojskly nejen podstatně snižují tepelné ztráty, ale mají i mnohem nižší propustnost solárního záření, takže snižují tepelnou zátěž interiérů budov v letním období, ale negativně i v zimním období. Zateplené stávající obytné budovy mají mnohem vyšší tepelně akumulační vlastnosti, což přispívá k vyšší odolnosti proti změnám teplot vnějšího vzduchu v zimním i letním období.

Jak tepelná technika v uplynulých 30 letech měnila pohled na navrhování a stavění budov?

Stavební tepelná technika po celé období od jejího definování v polovině minulého staletí až do současnosti řešila a řeší své problémy v návaznosti na obory pozemní stavby, technická zařízení budov a na techniku prostředí budov. Často se dnes zapomíná, že Československo bylo první zemí v Evropě, která měla normový požadavek na spotřebu energie při provozu obytných budov. Zvyšující se ceny energií ovlivnily a ovlivňují navrhování konstrukcí a budov v takovém rozsahu, že se výrazné změny dotýkají všech oborů stavebnictví, tj. počínaje architekturou a navrhováním budov až po provozní náročnost budov. Veliký rozvoj nastal u výroby nových stavebních materiálů, kde např. u zdicích prvků pro vnější stěnové konstrukce stejné tloušťky se dosahuje skoro až osminásobného zlepšení tepelně izolačních vlastností u jednovrstvého zdiva. K dispozici jsou nové tepelně izolační materiály až s polovičními hodnotami tepelných vodivostí proti TI materiálům vyráběným před cca 40 roky. U výplní otvorů jsou dnes běžná okna s izolačními trojskly a navrhují se i okna s izolačními čtyřskly. Při navrhování budov z hlediska spotřeby energií vznikly nové požadavky na navrhování budov s téměř nulovou spotřebou energie a na navrhování budov pasivních. Zvýšily se i požadavky na kvalitu vnitřního prostředí v budovách pomocí regulace teploty vnitřního vzduchu v místnostech a pomocí systémů řízeného větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Velký rozvoj nastal i u systémů regulujících stav vnitřního prostředí v budovách.

Čím byste motivoval ke studiu stavebních či technických oborů mladou generaci?

Stavebnictví je jeden z nejkrásnějších oborů lidské činnosti. Je to dáno nejen jeho historií, ale i dlouhodobou životností jeho výsledků. Obor stavebnictví je tak rozsáhlý, že v něm lze najít uplatnění prakticky ve všech technických oblastech lidské činnosti. Často se zapomíná, že stavebnictví není jen architektura a projektování, ale i kvalitní řemeslná práce, takže těm, kdo nemají chuť studovat, doporučuji věnovat se stavebním řemeslům. Stejně krásný je pohled na pěkný dům jako na kvalitně vyzděné zdivo či kvalitní omítku. Stavebnictví obsahuje i celou řadu řemesel, v kterých lze najít uplatnění. Stavebnictví již není jen těžká hrubá řemeslná práce, ale též složité technicky náročné činnosti, jako jsou elektrické instalace, regulační systémy a další specializace.

Fotogalerie

◀

▶

✕

• 
• 
• 
•